1. Jaká je Vaše nejhorší vlastnost?
2. Jaké vlastnosti by měl Váš ideální partner mít?
3. Jaká forma blízkosti je Vám nejpříjemnější?
4. Jaká by byla Vaše reakce, kdybyste zjistili, že Vaše láska není opětovaná?
5. Co Vám v noci bráni usnout?
6. Záleží Vám na postavení a titulu?
7. Jak trávíte volný čas?
8. Kolik nevinných lidí byste byli ochotni zabít pro vlastní ideály?
9. Kdybyste si mohli vybrat, jaké ministerstvo byste chtěli spravovat?
10.Co by Vás na prvním rande odradilo?
Byli byste skvělým párem s nejbohatším kirillsburgským měšťanem! A dokonce je svobodný! Neměli byste se tedy stydět mu napsat láskyplný dopis. Pokud ovšem sami nevlastníte statek na venkově a tři domy ve stolici, obávám se, že máte smůlu. Petrov není žádný romantik, možná by Vám koupil seschlý karafiát ve slevě a uhostil chlebem a solí. Svatba by ovšem byla jak se patří - vdává-li se nejbohatší měšťan, lidé by si povídali, byla by-li vaše svatba nějakou šupáckou vesnickou tancovačkou a kontakty je přeci třeba udržovat.
Pro Vás je výběr jednoznačný - ministr orby, obchodu a živností! Převlečete se do prostých lněných košilek a společně s bačou si popasete ovečky. Jaká romantika! Kdyby jen bača, který se nemyje, jak je léto dlouhé, tak nezapáchal. Tak tedy něco jiného. Pokosíme si travičku! Teplé leptní sluníčku nám bude prát do týla, třebas se i trošinku zapotíme, práce ovšem dosud nikoho nezabila. Baron Smítko se začíná chvět jako vlaječka ve větříčku a držet se za srdíčko a lapat po dechu. V ten ráz upadá na zem do bezvědomí. Jste zděšeni a znechuceni. Takový pěkný den, to nemohl s umíráním počkat po svatbě? Neslušnost. Takto dědictví připadne těm jeho darmošlapským dětem. Jeliž Vám to žádnou minci do kasy nepřihodí, popoháníte mužíky, ať běží pro lékaře. Ne, že by se do toho dvakrát měli, běží ovšem. Nakonec se vše k dobrému obrátí a povede se Vám podplatit notáře, takže dostanete alespoň prachbídné pole dvacet verst od Alexandrova Sela a toho zapáchajícího baču k tomu.
Ministr války si vybral právě Vás! Na první rande by Vás vzal jezdit prstem po mapě v té temné kobce, kterou nazývá švým městským byteškem, a dlouhosáhle by Vám vykládal, která území bychom mohli jakožto přední kontinentální vojenská mocnost (utkvělé představy stáří) vydobít za vynaložení tolika a tolika prostředků a se kterými státy bychom měli naopak zachovat mír. K tomu by Vám naservíroval svoji předžvýkanou šlichtičku neurčité chuti a barvy, či při dobrém dni bujón. Poté by se po jedné sklenici vodky rozvášnil o tom, jak nesnáší toho darebáka Nikiforova, u kterého má stále v zástavě statek v Novosarkovské gubernii a že jsou to vlastně všichni darebáci v té dumě, a následně by usnul na houpací židli a začal velice nahlas chrápat.
Této předobré ženě doufám budete stejně předobrým, tklivým, dojímavým a nohu líbajícím partnerem. Vezme Vás dávat po haléři každému žebráku v Žebrácké ulici, krmit tvrdými plesnivými rohlíky a kyslým mlékem dětičky v sirotčinci a hladit po hlavince kousající kriminálníky, na kterých byly četnictvem několik hodin zpátky prováděny naprosto etické psychologicko-fysiologické experimenty. Jediním specifickým četníkem, řekněme. Paní Ctnostná dotyčného četníka opravdu nemá v lásce a raději by přišla o ruku, než mu přiznat jakoukoliv kredibilitu. Vás ovšem v lásce mít nepochybně bude, uroníte-li tady slzičku nad nebohými chudými dítky a támhle zase pomůžete před zraky všech chudáku veteránu z nějaké mizerné války v roce raz dva, kterou si nejspíš vymyslel. Na tom ale nezáleží, důležité je, že to všichni uvidí a zatleskají.